6:35 Sarah . Když jsem byla ještě malá, přestěhovali se rodiče z Anglie do Izraele. Do vedlejšího vchodu se přistěhovali nějací věřící a každý den, ve stejnou hodinu zpívali. Jednoho dne se mamka rozhodla tam jít, zaklepat na dveře a zjistit co se tam děje. Vešla dovnitř. Měli biblickou hodinu.
Mamka měla zkušenost s Duchem svatým. V Anglii nevyrostla ve věřící rodině. Před několika lety se jí stalo, že Ježíš přišel do pokoje, kde byla. A ona tuto zkušenost hledala. Když vstoupila k sousedům, našla to. Věděla, že to je něco, co chce a velmi rychle uvěřila v Ježíše (Ješuu).
Můj otec vyrostl v ortodoxní, tradiční židovské rodině. A když mu řekla, že uvěřila, způsobilo to velký problém. Násdovaly náročné měsíce, mnoha modliteb, kdy se otec rozhodl prozkoumat všechna náboženství.
Něco takového se děje často, když jsou tradiční židé zasaženi pravdou o tom, že Ježíš je naplněním všech proroků Starého zákona. Byli totiž tak moc vyučováni, že Ježíš nemůže být Mesiáš, že když jim to povíte, mnozí z nich řeknou, jestliže není pravda to, čemu mě učili, pak může být pravda cokoli. A tak zkoumají islám, hinduismus, křesťanskou vědu a mnoho dalších náboženství a snaží se poznat, co je pravda.
A po tomto procesu hledání se otec jednoho dne vrátil a řekl, vím, že Ježíš je můj židovský Mesiáš. Přijal jsem ho. A tak s mamkou zůstali.
8:43 Tak to bylo o tom, jak se rodiče stali následovníky Ježíše. A vy jste řekla, že jste se s rodiči přestěhoval do Izraele. Jako dítě, zvláště v letech, kdy se formuje osobnost jste byla s kamarády, s izraelskými dětmi, jako židovké dítě, které věří v Ježíše. Byly s tím spojené obtíže? S tím, že jste byla vychována jinak, než jiní Židé? Měla jste nějaké problémy, se kterými bylo nutné se vypořádat?
9:21 S . Když jsem byla dítě, bylo toto hnutí v Izraeli velmi malé. Bylo velmi málo takto věřících. Ve skutečnosti jsme jako děti měli jedno setkání za rok. Znala jsem všechny. A bylo to několik set lidí (300). A to bylo vše.
Takže to bylo hodně o osamocení. Hlavně ve škole. I proto, že jsme vyrůstali s různými hodnotami a věřili různým věcem. Protože věřit v Ježíše jako Mesiáše bylo většinou odmítané. V té době jsme byli pronásledováni. Házeli nám kameny do oken. V sobotu. V některých případech zapálili domy. Ale ne s lidmi uvnitř.
Ale měla jsem přátele, kteří byli věřící. Když jsme vyrůstali, měli jsme letní tábory. A tak jsem věděla, že nejsem sama. A pak jsem měla rodinu. Byli jsme si hodně blízcí. A tak jsme šli touto cestou společně.
Dnes se toto hnutí rozrostlo. Pořád to není velké (asi 30 tisíc), ale je tu víc povzbuzení. Prostě proto, že je nás víc. Víc lidí, se kterými můžete komunikovat a být spolu. Myslím si, že se Izraelská společnost posunula.
Neviděli jsme to, když jsem vyrůstala. Teď se to mění. Také Bůh s Izraelem jedná různými způsoby. Takže je tu otevřenost ke mluvení o Ježíši, že je Mesiáš. Vidíme zázraky, vidíme věcí, které tu nebyly, když jsem byla malá.
11:18 Jsou i v současné době v Izraeli mladí Židé, kteří pochází, podobně jako vy z mesiánského prostředí a kteří mají, podobně jako jste měla vy, potíže o kterých jste mluvila? Dáváte těmto mladým lidem nějaké rady, nebo konzultace na základě vlastních zkušeností z minulosti?
11:44 S . Vyrůstat zde je podobně jako v vyrůstat v zemích, kde není evangelium přijímáno. Musíte se mnohem dřív rozhodnout, chcete-li být horký nebo studený. Být vlažný nefunguje. Musíte se rozhodnout, jestli stojí za to věřít. Podle toho přistupujeme k dětem. Investujeme do výuky o Ježíšovi, o Duchu svatém, o víře.
V naší zemi je to trochu jiné, než v mnoha jiných zemích, protože se děti ve škole učí o Bibli. Jsme židé. Takže známe tradice. Známe svátky. Proto se zaměřujeme na význam toho všeho. Proč Bůh udělal to, co udělal. Proč nechal postavit svatostánek. Proč ustanovil oběti. Proč stanovil svátky a slavnosti. A to, jaký je Boží pohled na Ježíšův příběh. A na vykoupení a přivedení lidí k Němu.
A tak když učíte dítě, že Bůh touží mít s ním vztah, posilujete jeho schopnost obstát v životě a ve společnosti. Ale je to dlouhá cesta.
Děti v této zemi potřebují tolik povzbuzení, kolik můžeme dát. Jak v praxi, tak i v modlitbě. Potřebujeme modlitby za děti v Izraeli.
13:19 Měl jsem možnost slyšet vaše svědectví na Youtube. Řekla jste, že ve vaší minulosti jste se zabývala vlastními záležitostmi a odešla jste od Boha, od Ježíše. Když byl váš vztah obnoven a uzdraven, opět jste se vrátila. Můžete říct, co se stalo a jak jste získala odvahu sdílet tuto zkušenost s ostatními?
13:53 S . Když jsem byla malá, stalo se mi to, co by se holčičce stát nemělo. Ale stalo se to. Uvnitř sboru, v církvi. Bylo to velmi bolestivé jak pro mě, tak pro mou rodinu. Protože, když všechno vyšlo najevo, způsobilo to spoustu bolesti a lámání ve shromáždění v té době. Protože to bylo tak, víte o čem mluvím, tak děsivé a těžké. Bylo těžké se s ním vypořádat. A tak mě Bůh vzal na cestu k uzdravení.
A opravdu Boží milost v mém životě byla to, že jsem nikdy nezapochybovala o tom, že Bůh je dobrý. Přes všechno, co se mi stalo, zůstala toto základní víra, že Bůh je ke mě dobrý.
Prošla jsem poradenstvím a modlitbou a prostřednictvím služby modlitby k vysvobození. Protože když tyto věci necháte být, odrazí se to na vás a na vašich vztazích s lidmi. Na vaší schopnost důvěřovat lidem a na vašem manželství. Dokonce i na vztahu k vašim dětem.
A tak měl Bůh opravdu ruku na mém životě. Bylo to těžké. Občas to bylo velmi bolestivé, ale Boží věrnost mi dala tím projít. Projít a dostat se k tomu, co je mém životě mnohem úžasnější.
Víte, nemluvila jsem o tom mnoho let. Bylo to nedávno, kdy mě Bůh požádal, abych se o ten příběh podělila. Bylo to v okamžiku, kdy jsem z toho byla venku. Věděla jsem, že Bůh po mě nebude chtít, abych o tom mluvila, do té doby, kdy jsem se dostala do bodu, kdy bylo vše v pořádku. Kdy jsem byla uzdravená.
Protože, když v životě prožíváte trauma, dostanete se do bodu, kdy už nežijete, ale přežíváte. Kdy je těžké dýchat. Kdy je to velmi bolestivé. A když půjdete k Bohu a budete Ho hledat, On vás uzdraví. On vás obnoví. Obživí vás. To udělal se mnou.
Víte, přišel ke mně a probudil mě. Vzbudil ve mě touhu po tom, co jsem si přála už jako dítě. Zpívat, vést chvály. Měla jsem rozjetou kariéru v high-tech, v prodeji a marketingu. A Bůh řekl, že je čas.
Je čas. Chci ve tvém životě udělat něco zvláštního. Chci to. Chci s tebou pracovat. Chci s tebou jít do dobrodružství. A součástí toho bylo, že nastal čas.
Bůh řekl, OK, je čas. A já věděla, že se nebojím, že se neděsím. V věděla jsem, že je to k povzbuzení pro ostatní. Protože mohu být OK.
Můžete být znovu sám sebou. Můžete znovu žít. Znovu můžete naplno zažívat život. I když se stalo něco takového.
© 2019 www.pjanousek.eu
