Jdu stále výš
snažím se ti volat
ale staré, černé kopce
mi v tom brání
Od Hudsonova zálivu
je to opravdu dálka
když volám číslo
kterés mi dala
Tady v Belfastu
se zastavil čas
v tu chvíli
kdys od nás odjel
Hledáním kde jsi
naplním dny
dokud se k nám
ne vrátíš
* Ne, svět vůbec malý není
když den a noc míjí den
to je hovor dálkový
když voláš
Scházíš mi moc
tvůj dotyk a dech
zdá se, že jeden jsme
součástí druhého
Není tu londýnský čas
toulám se kolem
a dívám se
co ti koupím
Pak na hotelu
si říkám: cítíš se tak sama
jako já?
Já zatím doma
se cítím tak sama
s dětmi a přáteli
kolem
Je hluboká noc
zas se rozběhl čas
a prázdnota mizí
když zavoláš
* Ne, svět není ...
[: Dnes v noci
se mi zdálo
že jdu domů :]
na konci
Jdu stále výš
snažím se Ti volat
ale staré, černé kopce
mi v tom brání